Lodoicea maldivica (lodoicea seychelská)
Obr. 1 A) Převzato z: http://www.palmpedia.net/wiki/Lodoicea_maldivica B) Dospělý samičí exemplář ve Vallee de Mai, ostrov Praslin. Autor: Bobcat Rock. Převzato z: https://www.wondermondo.com/vallee-de-mai/
Lodoicea seychelská je endemická palma rostoucí pouze ve dvou přirozených stanovištích na ostrovech Praslin a Curieuse.
První botanický popis pochází od badatele Rumphiuse, který v roce 1750 pojmenoval palmu Cocus maldivica. Druhové jméno „maldivica“ bylo odvozeno z názvu korálového souostroví Maledivy. Plody této palmy byly totiž vyplavovány na pobřeží maledivských atolů a věřilo se, že pocházejí z mýtického stromu na dně Indického oceánu, což odrážel i jejich dodnes rozšířený název „coco de mer“. Skutečný původ ořechů byl objeven Marc-Joseph Dufresne v roce 1768, a současně také popsal skutečnost, že mořské proudy mohou unášet jen duté skořápky po vyklíčení nebo po vyhnití jejich obsahu. V roce 1801 francouzský botanik Jacques-Julien Houtou de La Billardiére, člen Akademie věd, navrhuje nové pojmenování Lodoicae Seychel lárům. Rodové jméno Lodoicae je odvozeno od latinizované formy jména Louis (Lodoicea), na počest francouzského krále Ludvíka XV.
Ze šesti monokulturních endemických palem na Seychelských ostrovech, lodoicea seychelská je jediný dvoudomý druh s pohlavními orgány na různých jedincích a opravdový případ ostrovního gigantismu mezi kvetoucími rostlinami, jedinečný rys seychelské vegetace.
Je držitelem pěti botanických rekordů:
- Produkuje největší plody, dosud největší zaznamenaný plod byl o hmotnosti 42 kg,
- Zralá semena o hmotnosti do 17,6 kg jsou na světě rovněž nejtěžší.
- Klíčící semeno produkuje nejdelší známou kotyledon v délce 4 až 10 metrů.
- Samičí květy jsou největší ze všech palem.
- Lodoicea seychelská má nejúčinnější známý systém na rekuperaci živin z umírajících listů.
Obr. 2. Listy palmy Lodoicea maldivica. A) Autor: Dan. Převzato z https://www.flickriver.com/photos/ twiga_swala/7840613048 B) Autor: Kam Hong Leung. Převzato z: https://www.flickriver.com/photos/
Lodoicae seychelská je robustní, dvoudomá palma dorůstající až do výše 30-34 metrů. Kmen je štíhlý, nevětvený, na kmeni jsou patrny jizvy po opadaných listech.
Koruna je poměrně hustá, tvořená tuhými dlaňovými listy dorůstajícími až 10 m v průměru na silných řapících v délce 2–4 m. Listy jsou na bázi skládané, sestřižené do tří anebo více segmentů 4-10 cm širokých se zdvojeným koncem, který je často svěšený. Dlanité listy vytváří velké násypky, které zachycují částicový materiál, zejména pyl, mrtvé organické zbytky, ptačí trus. Při dešti je tento materiál splavován do půdy kolem palmy a zlepšuje tak přísun živin. V okruhu 20 cm od kmene je o 50% vyšší koncentrace dusíku a fosforu než v půdě ve vzdálenosti 2 metrů od kmene.
Listy obsahují jen asi jednu třetinu koncentrace dusíku a fosforu než jiné rostliny rostoucí na Seychelách, což znamená, že palma více investuje do svých plodů.
Obr. 3 A) Samčí květenství – jehněda. Autor fotografie: Vít Grulich. Převzato z: https://botany.cz/cs/ lodoicea-maldivica/ B) Samičí květenství. Autor fotografie: Guiseppe Mazza. Převzato z:https://www. monaconatureencyclopedia.com/the-incredible-maldivia
Samčí jedinci jsou vyšší a štíhlejší, vytváří 1,5-2 metry dlouhé a 10-15 cm silné hnědé jehnědy vyrůstající mezi listy do nichž jsou zanořeny jednotlivé žluté květy (60-70) s velkým počtem tyčinek (17-22), které intenzívně voní. Tyčinkovité květy jsou uspořádány spirálovitě a jsou lemovány kožovitými listeny.
Samičí květy na lomené stopce jsou přisedlé, vejčité a opláštěná listeny, obsahují dva velké bazální listence, tři kožovité sepaly a tři okvětní lístky. Stigma je tří laločnaté, s 1 mm velkými laloky obklopujícími centrální baňky tvaru prohlubně. Vůni produkující samičí květy mají dobře vyvinuté, plně otevřené blizny a aktivní sekreci v centrální prohlubni, během 12 hodin stigmata vysychají a scvrkávají se, sekrece i produkce vůně ustává. Tyto květy produkují podobnou vůni jako květy samčí, ale její intenzita je 10x nižší. Pouze jeden květ je vždy na palmě aktivní v daném okamžiku, a to jen několik hodin během dne.
K opylení pravděpodobně nedochází větrem, neboť samičí květy se zdají být strukturálně nevhodné, a také s pomocí endemické fauny, jako jsou gekoni Ailuronyx trachygaster nebo Phelsuma sundbergi a slimáci Vaguinula seychellensis, kteří se živí palmovým nektarem a pylem, je význam zanedbatelný. Pozorování naznačují, že mouchy jsou hlavními opylovači, zejména druh Ethiosciapus.bilobatus.
Obr. 4 A) Detail samčího květu. B) Detail samičího květu. Autor obou fotografií: Guiseppe Mazza Převzato z: https://www.monaconatureencyclopedia.com/the-incredible-maldivian-lodoicea-and-the-vallee-de-mai/? lang=en
Samičí květy vyrůstají po jednom na zprohýbaném vřeteni a mají 3 kožovité okvětní lístky. Plodem je zploštělý dvou-laločnatý ořech, 40 až 50 cm dlouhý, vážící 16 až 30 kg, který ukrývá obvykle jedno, ale i dva až čtyři semena. Exokarp je hladký, mesokarp vláknitý a endosperm silný, poměrně tuhý, dutý a homogenní. Embryo sedí v dutině mezi dvěma laloky. Plody se vyvíjejí 6-8 let. Tvar ořechu je typický, připomíná ženskou pánev.
Obr. 5. A) Postupně dozrávající plody coco de mer (Lodoiceia Maldivica) Autor: ND, Převzato z:https://www.hotel-laroussette.com/mahe-guest-house/flora-fauna. B) Zralý ořech. Autor: Tony Camacho. https://fineartamerica.com/featured/coco-de-mer-lodoicea-mal
Těžká peckovice padá k zemi v blízkosti mateřské rostliny, což je výrazná konkurenční nevýhoda, která však byla evolučně vyřešena. Klíčení trvá rok a déle, zásoby živin v plodu vydrží až 4 roky. Po vyklíčení se kotyledon zaboří do hloubky 30-60 cm a poté se rozšiřuje horizontálně až do okruhu 10 metrů, kde vyrazí na povrch mladý jedinec. V juvenilní fázi, která může trvat 2-60 let chybí nadzemní kmen a zpravidla až dvě desítky listů vyráží z podzemního vrcholu. Listy jsou velké, mohou dosáhnout až 14 metrů. Juvenilní fáze trvá asi 15 let, dospělosti dosahuje jedinec mezi 20 a 40 rokem života a celkově se dožívá stáří 200 až 400 let.
Pět stanovišť s populací lodoicea seychelské je ostrovech Praslin (Fond Ferdinand, Vallée de Mai, Anse Marie-Louise) a Curieuse (Dogley a Matatiken). Tyto dva ostrovy mají celkovou plochu 41 km². V roce 2016 bylo evidováno celkem 8,282 dospělých jedinců, z nichž většina se nacházela ve třech podskupinách (1440 jednotlivců ve Vallée de Mai, 1,380 jednotlivců ve Fond Ferdinand, 1.750 exemplářů na Curieuse). Vyžadují roční srážky minimálně 1600 mm a průměrné měsíční teploty 24°C až 26°C do nadmořské výšky 300 m nad hladinou moře.
Obr. 6. Lokalizace Lodoicea maldivica na ostrovech Praslin a Curieuse. Převzato z: Frauke Fleischer-Dogley1, Chris J. Kettle2, Peter J. Edwards3, Jaboury Ghazoul2, Kirsti Ma¨a¨tta¨nen2 and Christopher N. Kaiser-Bunbury2,3*: Morphological and genetic diffe
Seychelská vláda s cílem ochrany endemických druhů, omezení krádeží, pašeráctví a nelegální distribuce ořechů včetně výroby padělků, zavedla v roce 2017 nový systém značení plodů – holografickou bezpečnostní známku.
Obr. 7. Ukázka nových holografických značek zavedených seychelskou vládou k registraci plodů "coco de mer", k ochraně nelegálního vývozu a zamezení padělků. Převzato z: http://www.seychellesnewsagency.com /articles/6669/ Counterfeit+fight+New+coco+de+mer+
