Plachetník širokoploutvý (Istiophorus platypterus)
Etymologie: z řečtiny istios=plachta, pherein=nést, platus=široký, pterón=křídlo
Plachetník širokoploutvý je dravá ryba obývající všechny oceány v tropickém a subtropickém pásmu, vykytuje se jak podél pobřeží kontinentů a ostrovů, tak v centrálních oblastech těchto oceánů. Jsou to trvale migrující ryby neudržující žádné území, každoročně v letním období migrují do vyšších zeměpisných šířek, na podzim pak zpět k rovníku. Větší dospělí jedinci obývají zpravidla nejvýchodnější oblasti Atlantiku a Tichého oceánu. Preferují teplotu vody mezi 25°C–30°C, při občasných ponorech do hloubek kolem 350 m tolerují i teplotu kolem 8°C. Většinu času však tráví ve vodním sloupci 0 – 10 metrů
Obr. 1. A) Lov plachetníka širokoploutvého. Autor: Jon Dahlager, PuraVida Protography. Převzato a upraveno z: https://fishingbooker.com/fish/sailfish B) Plachetník ve výskoku nad hladinu. Autor: ND. Převzato z: https:/ /www.worldlifeexpectancy.com/fish-li
Charakteristická stavba vřetenovitého, zploštělého těla s dvěma typickými znaky: horní protažená čelist do dlouhého rypce a vztyčitelná mohutná první hřbetní ploutev, která se táhne po větší části hřbetu. Hřbetní ploutev má vějířovitý tvar a je mnohem vyšší než výška těla. Nejsou přítomny hřbetní trny, hřbetních měkkých paprsků je 42 až 53, druhá hřbetní ploutev má 6–7 paprsků, anální trny 2 a měkké anální paprsky v počtu 12 až 15. Hrudní ploutve jsou dlouhé, tuhé a tvarované, s 18 až 20 paprsky. Pánevní ploutve jsou v hrudní poloze a mají délku až 10 cm. Plachetník má po obou stranách těla dvojici drážek, do kterých lze pánevní ploutve stlačit, což výrazně snižuje odpor a zvyšuje rychlost ryby. Silně rozvětvená ocasní ploutev má dvojité kýly a ocasní zářezy na horním a dolním povrchu, které působí jako křídla.
Barva těla se mění v závislosti na úrovni vzrušení ryb. Tělo je tmavě modré dorzálně a bílé s hnědými skvrnami ventrálně. Na každé straně je asi 20 svislých pruhů, z nichž každý se skládá z mnoha světle modrých teček. Ploutve jsou obecně černomodré. Základ anální ploutve je bílý. První hřbetní ploutev (plachta) obsahuje mnoho malých černých teček, které jsou častější směrem k přednímu konci ploutve, tělo plachetnice je řídce pokryto vloženými šupinami, z nichž každá končí tupým hrotem.
Rozsah hmotnosti 50 až 100 kg, průměrná hmotnost 70 kg. Délka dosahu 130 až 162 cm, průměrná délka 140 cm, maximální délka úlovku exempláře 348 cm.
Obr. 2. A) Auto: Alastair Pollock Photography; zdroj: Getty Images B) http://www.akvarium42.ru/ articles/stati/zachem-rybam-plavatelnyj-puzyr/
Mohutná hřbetní ploutev je během plavání složená dolů a ke straně, v různých situacích je naopak vztyčena a roztažena:
- Při vzrušení nebo cítí-li se plachetník ohrožený, vypadá pak větší, než ve skutečnosti je.
- Plachetníci vztyčují své hřbetní ploutve také při lovu, kdy je používají k nahánění hlavonožců či ryb do těsnějších hejn, ve kterých pak loví. Technika lovu nespočívá v napichování na rypec, ale v jeho rychlém kmitání, při kterém jsou rybky omráčeny, imobilizovány a pozřeny. Lov probíhá často ve skupinách a koordinovaně.
- Dalším důvodem pro vztyčování hřbetní ploutve může být i termoregulace prostřednictvím silného prokrvení ploutve kdy při vztyčením ploutve pod vodou dochází k chlazení, vztyčením nad hladinu k zahřívání sluncem.
Obr. 2. A) Plachetník útočící na hejno ryb. Autor ND. Převzato z: https://www.globesailor.fr/croisiere-privatisee-peche-aux-seychelles-cp65.html B) Podobný záběr lovícího plachetníka. Autor: Martin Strmiska. Převzato z https://www.seapics. com
Komunikace mezi jednotlivci je založena přes aktivitu jejich chromatoforů umožňujících změnu barvy těla a jiné vizuální signály jako jsou pohyby ploutví. Jejich velké oči jsou vnořené do hlavy a jsou citlivé i ve špatných světelných podmínkách. Pár narek je umístěn před jejich očima, narky slouží k detekci rozpuštěných chemikálií ve vodním sloupci. Stejně jako ostatní kostnaté ryby má tento druh postranní čáru používanou ke snímání pohybových a tlakových změn v prostředí a otolity v jejich ušních kanálech pomáhají při zjišťování sluchových podnětů.
Plachetníci jsou výjimečnými plavci s minutovým rozsahem odporu 0,0075 až 0,0091, který umožňuje jednotlivcům dosáhnout rychlosti až 110 km / h. Předpokládaná maximální délka života od 13 do 16 let, avšak průměrný věk ulovených exemplářů je 4 až 5 let.
Reprodukční zralosti dosahují kolem 3-4 roku života, kdy dosahují délky asi 162 cm. K tření dochází 3x ročně – na jaře, v létě a na podzim. Samice reprodukuje 800 000 až 1 600 000, průměrně je to 1 200 000 jiker na jedno tření, během roku může poskytnout až 4,8 miliónů jiker. Zralá vajíčka jsou průsvitné a mají průměrně 0,85 mm. a obsahují malou kuličku oleje, která zajišťuje výživu pro vyvíjející se embryo. Nově oplodněná vajíčka jsou o průměru 1,30 mm. Přestože rychlost růstu larev je ovlivněna sezónou, podmínkami vody a dostupností potravin, velikost nově vylíhnutých larev obecně dosahuje v průměru 1,96 mm v délce notochordů, zvyšuje se na 2,8 mm po 3 dnech života a až na 15,2 mm za prvních 18 dnů. Mladiství rostou exponenciálním tempem během prvního roku, po prvním roce se tempo růstu snižuje. Plachetníci o potomstvo nepečují.
Obr. 4. A) Záběr z lovu plachtníka. Autor: Christopher Collins. Převzato a upraveno z: http://www.floridasportsman.com /2017/04/01/features_florida_sailfi shfishing_basics/ B) Detail hřbetní ploutve plachetníka širokoplvoutvého. Autor Benjamint444 Převzat
