Joseph Jenkins Roberts 15.03.1809 – 24.02.1876
Obr.1. A) Výřez z averzu bankovky Libérie P-19, první prezident Libérie: Joseph Jenkins Roberts B) Použitá předloha, autor: neznámý, nedatováno
Joseph Jenkins Roberts byl prvním (1848-1856) a sedmým (1872-1876) prezidentem Libérie. Roberts se narodil jako dítě mulatské matky Amélie a velšského majitele plantáží Jenkinse v Norfolku ve Virginii 15. března 1809. Jeho matka, původně otrokyně, byla později osvobozena. Amélie se provdala za svobodného černocha jménem James Roberts, který dal jejím dětem své příjmení. Joseph i jeho dalších šest sourozenců nosilo prostřední jméno Jenkins, což naznačuje, že se jednalo o příjmení vlastního velšského otce. Z Norfolku se rodina přestěhovala do průmyslového Petersburgu na horním toku řeky James River, ve kterém otčím Roberts provozoval obchodní rejdařství. Joseph pracoval částečně v rodinném podniku a částečně jako učeň v holičství Williama Nelsona Colsona, vzdělaného Afroameričana. Po smrti otčíma úspěšně pokračoval v obchodní činnosti rodinného podniku a současně se vzdělával samostudiem v soukromé knihovně Williama Colsona, s kterým jej pojilo osobní přátelství i společný obchodní projekt: Roberts, Colson & Company.
V roce 1828 se Roberts oženil s osmnáctiletou ženou Sarah, se kterou měl dítě. Když se seznámil s úsilím Americké kolonizační společnosti (American Colonization Society-dále ACS) o vytvoření kolonie „Liberia“ na africkém kontinentu, rozhodl se pro emigraci, neboť pociťoval trvalé omezování svobod barevných osob ve Virginii a jako hluboce věřící se cítil povolán k šíření evangelia mezi původním obyvatelstvem západoafrického pobřeží.
ACS byla založena v roce 1816 jako produkt dvou protichůdných motivů, jejich výsledkem mělo být vytvoření nového suverénního státu v Africe. První motiv vycházel z obav majitelů otroků z jižních států, kteří se báli možné erupce brutální pomsty. V severních státech převažoval druhý motiv opírající se o názor, že je nemožné mírové soužití bílé a černé populace v důsledku staletí aplikovanému ponížení a diskriminaci. Součástí hnutí byla i představa, že osvobození černoši po návratu do Afriky budou šířit křesťanství a zakládat ekonomicky prosperující společnosti.
V roce 1829, ve věku dvaceti let, emigroval Roberts se svou matkou a pěti mladšími bratry do Libérie na lodi Harriet. Nový život v Monrovii však začal tragicky: během prvního roku mu onemocněli a zemřeli manželka i dítě.
V letech 1830 až 1833 byl obchodníkem a podnikatelem, který prostřednictvím společnosti Roberts, Colson & Company zprostředkovával přepravu zboží a osob mezi USA a kolonisty. Firma expandovala v západoafrickém pobřežním obchodu i na americkém území. Společník W.Colson v roce 1835 rovněž emigroval do Libérie, ale zemřel krátce po příjezdu. Roberts se podruhé oženil s Jane Rose Waringovou, dcerou Colstona Waringa a Harriet Gravesové, kteří byli také američtí repatrianti. Pár byl bezdětný. Od roku 1833 zastával post vysokého šerifa kolonie, jehož úkolem byla organizace milicí ochraňující kolonisty před útoky domorodých etnik a zajištění vybírání daní z vnitrozemí. O šest let později (1839) ACS realizovala sjednocení osad Monrovia, New Georgia, Caldwell, Millsburg, Marshall, Edina, Bixley, Buchanan do Commonwealth of Liberia s výjimkou Marylandu a Sinoe. Jak je definováno v ústavě z roku 1839, guvernérem byl zvolen Thomas Buchanan z Philadelphie a jeho viceguvernérem Joseph Jenkins Roberts.
Obr.2. A) Výřez z daguerrotypie. Autor: Augustus Washington, foto Rufus Anson, kolem roku 1851. B) Výřez z fotografie. Autor: neznámý, 1895
Po Buchananově smrti 3. září 1841 se Roberts stal guvernérem Liberijského společenství, které muselo čelit francouzské snaze o získání severního teritoria, anglickému bojkotu cel a arogantnímu postoji, který definoval Liberijské společenství jako „ne více než komerční experiment filantropické společnosti“ a nakonec úplnému nezájmu Spojených států.
26. července 1847 prohlásil Roberts Libérii za svobodný a nezávislý stát. Vyhrál první prezidentské volby 5. října 1847 a 3. ledna 1848 složil přísahu do úřadu jako první prezident Libérie. První rok svého prezidentství se Roberts věnoval snaze o uznání Libérie evropskými zeměmi a Spojenými státy. V roce 1848 odcestoval do Evropy, aby se setkal s královnou Viktorií. V důsledku toho byla Velká Británie první zemí, která uznala Libérii v roce 1848. V průběhu dvou let získala Libérie uznání od Francie, Belgie, Portugalsko, Brazílie, Sardinie, Rakouského císařství, Norska, Švédska, Haiti a Dánska. Přestože Libérii založila Americká kolonizační společnost, Spojené státy Libérii uznaly až v roce 1862.
Obr. 3. Dům prezidenta Robertse v Monrovii. Autor: Wagner+McGuigan, litografie, období 1840-1905
Během svého prezidentování Roberts rozšířil hranice Libérie podél pobřeží v délce 100 mil a pokusil se začlenit domorodé obyvatele žijící v Monrovii do politické organizace. Méně úspěšný byl ve vnitřní politice, zejména ve vztahu k tradičním kmenovým strukturám, které vzdorovaly novému státu i liberijské armádě.
V roce 1855 prohrál v pátém volebním období s viceprezidentem Stephenem Allenem Bensonem. Ve funkci prvního prezidenta strávil 8 let a 4 dny. Dalších patnáct let sloužil mladému státu jako vrchní generál liberijské armády a jako velvyslanec ve Francii a Velké Británii. V roce 1862 pomohl založit „Liberia College of Monrovia“ (nyní University of Liberia) a současně byl jejím prvním rektorem až do roku 1876.
Roberts byl znovu zvolen prezidentem v roce 1871 a 1873. Druhý prezidentský mandát byl vyplněn prosazováním péče o vzdělání a zakládání škol. Libérie procházela ekonomickou krizí a nadále musela vzdorovat tlaku úspěšnému Spojeného království a Francie, který vedl ke ztrátě nároků Libérie na rozsáhlá území, a nakonec k anexi území ve prospěch Sierra Leone a Pobřeží slonoviny. Americko-liberijská elita byla negativní ve vztahu k domorodým etnikům a opakovala vzorce chování evropských kolonistů v jiných zemích Afriky. Od počátku roku 1875 se začal rapidně zhoršovat Robertsův zdravotní stav. Joseph Jenkins Roberts zemřel 24. února 1876 v Monrovii ve věku 67 let, necelé dva měsíce poté, co skončilo jeho druhé funkční období. Nikdy nebyl bohatým mužem, celý svůj majetek, 10 000 dolarů a své pozemky, přenechal liberijskému vzdělávacímu systému.
Na jeho počest Robertse jsou pojmenovány hlavní letiště Libérie, Robertsovo mezinárodní letiště, město Robertsport a Roberts Street v Monrovii. Jeho tvář je vyobrazena na liberijské desetidolarovce, která byla představena v roce 1997, a na staré pětidolarovce, která byla v oběhu v letech 1989 až 1991. Jeho narozeniny, 15. března, byly až do roku 1980 v Libérii státním svátkem.
