Stéla v Axumu
Město Axum (አክሱም) se nachází v centrální části Maekeley, svazového státu Tigray, nedaleko státní hranice s Eritrei. Je to místo historického hlavního města stejnojmenné říše Axum, která ovládala región od roku 400 našeho letopočtu do 10. století. V roce 1980 byly ruiny města Axum s okolními lokalitami zapsány do „Seznamu světového kulturního dědictví“.
Na severní a jihovýchodní straně města se nacházejí lokality, na jejichž ploše jsou koncentrovány monolitické stély, místními nazývané hawelt nebo hawelti. pocházející z období 300 až 500 let našeho letopočtu. V severní lokalitě „Gudit Stelae Field“ je koncentrováno více než 120 stél z hladkého šedého granitu, v jihovýchodní lokalitě „Central Stele Park“ jsou umístěny ty největší a nejlepší stély. Obě lokality lze považovat za elitní či královská nekropole.
Tyto stély měly nepochybně pohřební funkci, neboť byly vztyčovány nad pohřebními komorami a označovaly tak místo uložení těla. Jejich stylizace do výškové budovy pravděpodobně měla sloužit jako palác zemřelého krále a zcela jistě byla projevem světské a ideologické moci. U některých stél lze na základně nalézt oltáře s vyřezávanými drážkami, které odváděly krev obětí. Pohřební komory jsou prosté, bez výzdob a nápisů, některé obsahují kamenné sarkofágy a všechny byly vykradeny.
Některé stély z pozdějšího období již měly funkci spíše politicko-informativní, když obsahují sdělení o vděčnost panovníků bohům při válečném tažení, výstrahy před poškozením či odkazují na křesťanskou víru. Nápisy jsou ve třech skriptech – jihoarabském, řeckém a a ge´eze (Ge'ez je semitský jazyk, který se vyvinul z jihoarabského dialektu, a stále je oficiálním jazykem používaným v etiopské liturgii)
Použitý granitový materiál pochází ze svahů hory Gobdera asi 4 km západně od Axumu. Zatím není uspokojivě vysvětlena ani doprava, ani způsob opracování těchto monolitů.
V 19. století ze tří hlavních „královských“ stél v lokalitě „Central Stelae park“ zůstala vzpřímená pouze stéla krále Ezany (stéla No. 3), zobrazená na obraze „Pohled na Axum“ od Henryho Salta (1780–1827). V průběhu času ostatní stély spadly na zem v důsledku strukturálního kolapsu (jako pravděpodobně v případě Velké stély No. 1), zemětřesení (Axum je v seismické zóně) nebo v důsledku vojenských vpádů či ideologicko-náboženských změn.
Při pohledu z jihu je v centru zorného pole stéla No. 2, stéla No. 3 se nachází na pravé východní straně a na levé západní straně leží velká stéla No. 1. Další tří výrazně menší stély No. 4, No. 5 a No. 6 jsou situovány ještě více východně.
Stéla No. 1, nazývaná Velká stéla, měří 33 metrů na výšku a váží asi 520 tun. Tato stéla je pravděpodobně největším monolitem, který se lidé pokusili vztyčit. Pokus byl však pravděpodobně neúspěšný a monolit spadl na kamennou desku 17 x 7 x 1,5 metrů, která sloužila, jako pohřební komora Nefas Mawcha, a rozlomil se na tři fragmenty.
Stéla No. 3, nazývaná stéla krále Ezany, dosahuje výšky 21 metrů a má hmotnost 160 až 170 tun. Je poslední, nejmladší vztyčená stéla, která nebyla nikdy přemístěna ani poškozena. Dnes je stéla podepřena systémem tažných lan, které monolit stabilizují a zabraňují pádu.
Na reverzu bankovky je zobrazená stéla No. 2, tyčící se do výše 24 metrů. Monolit o hmotnosti asi 200 tun je nádherně vytesán do podoby devítipodlažní budovy. Jako na všech ostatních stélách představují výřezy falešná okna a falešné dveře u paty monolitu oboustranně, což může naznačovat víru v posmrtný život. Řezby jsou komplikovaně podříznuty, což způsobuje v silném slunečním světle zvýraznění reliéfů. Vrchol stély je zakřiven do půlkruhu, připomínající symbol božstva měsíce, a jsou v něm patrny prohlubně, které sloužily k uchycení kovových rámů.
Tato stéla No. 2 byla v minulosti záměrně svržena podkopáním z jižní strany a tlakem ze severní strany, základová deska se posunula na jih a stéla při nárazu na zem se rozlomila na 5 fragmentů. Takto byla nalezena na konci roku 1935 italskými vojáky v průběhu Druhé italsko-habešské války. Fragmenty byly dopraveny po souši do přístavu Massawa, a odtud do Neapole a nakonec v roce 1937 do Říma. Po nezbytné rekonstrukci byla stéla oficiálně inaugurována 28. října 1937 na náměstí Piazza di Porta Capena před Ministerstvem italských kolonií u příležitosti patnáctého výročí fašistického „Pochodu na Řím“, jako gesto pomsty za dřívější porážku a jako symbol nové italské říše.
Snaha o repatriaci památky byla vyvinuta ihned po kolapsu fašistické Itálie, když byla zahrnuta do závazků, které Itálie přijala na základě mírové smlouvy z roku 1947, a znovu potvrzené v dohodě mezi Římem a Addis Abebou dne 5. března 1947 o „regulaci odvozených ekonomických a měnových otázek Smlouvy o míru“, která stanovila navrácení všech ukradených předmětů do Etiopie do osmnácti měsíců. Dvoustranná smlouva mezi Etiopií a Itálií z roku 1956 podrobněji popisovala návrat kulturních předmětů, zejména stély z Axumu, realita však byla jiná. Italská neochota se mísila s paternalismem, na etiopské straně vlažný přístup císaře Haile Selassieho s následným dramatickým vnitrostátním vývojem a ztrátou přístupu k moři v důsledku etiopsko-eritrejské války.
Novým impulsem pro repatriaci stély z Axumu byla návštěva italského prezidenta Scalfara v Etiopii v roce 1997. 27. května 2002 byla za bouře stéla zasažena bleskem a značně poškozena, neboť při rekonstrukci v roce 1937 byly do každého fragmentu vloženy tři ocelové tyče. První kroky k demontáži byly učiněny již v roce 2003. ale opět došlo ke zdržení z logistických důvodů: stav silnic a mostů v Etiopii byl nevyhovující a přistávací dráha na letišti v Axumu příliš krátká. Zatímco byla stéla rozřezána na 3 kusy a uložena ve skladišti římského mezinárodního letiště Leonardo da Vinci, byla provedena úprava letiště v Axumu. Letecký most prostřednictvím Antonova An-124 přepravil první část 19. dubna 2005, druhá část byla odeslána 22. dubna 2005 poslední část vrácena 25. dubna téhož roku. Segmentaci a převoz realizoval stavební podnik Lattanzisrl a celá operace byla financována Itálií ve výši 7,7 milionů dolarů. Etiopie v roce 2007 za pomoci UNESCO provedla stabilizaci stély krále Ezany a poblíž realizovala základní desku pro vztyčení stély No. 2. Usazení a montáž tří kusů stély, nyní spojených za pomocí kevlarových tyčí, byla zahájena v červnu 2008. Slavnostní odhalení bylo 4. září 2008
* V literatuře jsou tyto stély často popisovány jako obelisky, což však nelze považovat za správný termín, neboť klasický obelisk má podobu štíhlého monolitu tvaru čtyřbokého komolého jehlanu, usazeného na čtyřboký podstavec a ukončený nízkým jehlanem, tzv. pyramidiem.
